Lidé



Lidé jsou národ, který je velmi různorodý a zabývá se všemi možnými obory. Jejich největší výhodou je bonus k Obchodům a sláva vladařova. Lidské armády jsou nejúčinnější v boji s trpaslíky a skřety.


  • Nížiny: úrodnost půdy +30, naleziště nerostů -5 a magická energie -15.
  • Kopce: úrodnost půdy +15, naleziště nerostů +10 a magická energie -15.
  • Hvozd: úrodnost půdy +20, magická energie +15 a naleziště nerostů -25.

Lidské výhody a nevýhody

  • Lidské jednotky jsou lehce podprůměrné (kvalita jednotek 50), rychlost mají průměrnou (průměr jejich jednotek je 60{ryc).
  • Sláva vladařova – lidské země získávají 1 bod k maximu slávy za každý ve hře získaný titul (s výjimkou zemanského titulu, který každý hráč získá automaticky na začátku hry).
  • K vyslání armády, zlodějů či magie je potřeba odehrát minimálně 8 tahů.
  • Bonus +20% ke stavbě Magická bariéra
  • Bonus +3% ke stavbě Obchod
  • Postih -30% ke stavbě Obětiště
  • Vylepšení země Lovci talentů (cena 900Přízeň bohů) - Hrdinové získají každé kolo trojnásobek běžného přijmu Zkušenosti.
  • Vylepšení země Velemágové (cena 800Přízeň bohů) - Zvýší produktivitu Magické věže o 50%.
  • Složení domobránců: 45% Jízda jízda, 30% Stroj stroj, 10% Pěchota pěchota, 10% Zvíře zvíře a 5% Nemrtvý nemrtvý.

Lidské jednotky



Lidská kouzla

Svitky čarodějnické

Svitky kněžské

Svitky přivolávací

*) toto kouzlo mají pouze lidé

Legenda o lidech

Bůh: Rivyan

První člověk žil sám. Nebyl to ani muž, ani žena, byl obojí. Lovil zvěř oštěpem z větve a pazourku, sbíral plody a kořeny a drobné tvorečky, kteří mu nestačili nebo nemohli utéct. Nikde neměl domov, protože jeho domovem byly nekonečné rozlohy zlatozelených nížin, kde chodil z místa na místo a nikdy se nezastavil. Naučil se držet vzpřímeně, aby viděl přes vysokou, věčně se vlnící trávu, na tvory k jídlu i na ty, pro které byl sám jídlem. Nemluvil, protože neměl na koho. A cítil se dost osamělý.
Pak ale potkal Psa. Pes byl hrozně vychrtlý a zraněný, ležel ve stínu, pod jedním z mála keřů a kňučel.
"Proč kňučíš?" zeptal se První člověk, a tak zjistil, že umí mluvit.
"Protože se ke mně Rivyan otočil zády," zakňoural Pes. První člověk ale žádného Rivyana neznal, a tak se optal, o koho jde.
"Ty neznáš Rivyana?" podivil se Pes. "Je to bůh. Má na starosti spravedlnost a věrnost. Dlouho jsem mu sloužil, vyčmuchal pro něj nejednu nepravost, ale on na mě teď zapomněl. Běžel jsem po neznámé stopě a podívej, jak jsem skončil. Hladový, zbitý a docela zbytečný."
První člověk se nad tím zamyslel a pak řekl Psovi: "To je přece nemožné, aby se bůh spravedlnosti dopustil příkoři. Pojď, půjdeme za ním a zeptáme se ho, proč tě opustil." A tak šli.
Hledali Rivyana po celé nekonečné nížině, ptali se všech zvířat, která potkali, ale najít ho nemohli. Až přišli ke skále, na které se rozvalovala Kočka. "Mrr! Tak vy hledáte Čestného," zapředla Kočka líně. "Na to ale potřebujete aspoň špetičku štěstí, jinak ho nenajdete. Je to přece bůh. A štěstí má u sebe, jak každý ví, Cari, bohyně všech koček."
"Pak jistě přijde, když je tvou bohyní," vyštěkl Pes vychytrale. Ale Kočka se nedala, jen přimhouřila jedno zlaté oko a naježila vousky, vznešeně se usadila a vyvřískala svou žádost do nebe. A Cari přišla.
"Tak vy hledáte Rivyana," zasmála se hned. "Nuže tedy, tady máte špetičku štěstí." A dala jim oběma.
"To je ale nespravedlivost," rozčílila se Kočka. "To já jsem Cari zavolala, jenom vy z toho ale něco máte."
"Tak pojď s námi, jdeme přece za bohem spravedlnosti," navrhnul jí První člověk. A tak šli.
Hledali Rivyana po celé nekonečné nížině, ptali se všech zvířat, která potkali, a měli štěstí. Protože potkali Ysullyru, bohyni úrody.
"Tak vy hledáte Rivyana," pokývala hlavou, zatímco osívala vyprahlou zem. Sotva se její semínka dotkla popraskané hlíny, vypustily kořínky a začaly chvatně růst, vyrašily lístky a rozkvetly, přímo před očima zase odkvetly a začaly plodit bohatou úrodu. "To máte štěstí, že jste mě potkali, zrovna včera se u mě stavil a odešel dnes zrána. Zdržel mě od práce, tak to teď musím dohnat. Nemůže být moc daleko. když si pospíšíte, ještě ho určitě dohoníte." Poděkovali tedy Ysullyře a pospíchali.
"To je první špetička," mňoukla Kočka a švihla ocasem.
Brzy ho opravdu dohnali. Volali na něho a on se otočil a počkal na ně. "Tak vy mě hledáte? To máte ale štěstí, zrovna jsem chtěl odsud odejít."
"To je tedy druhá špetička," prskla Kočka a uši tiskla dozadu. "Už nic nezbylo."
"Aha," řekl Rivyan. "Ale ty jsi svou špetičku vyplýtvala, když jsi se štěstím přivolala Cari, za jejíž dílo ses vydávala, tos nevěděla? Jestli ti chybí tvůj klam, můžeš zůstat s Prvním člověkem. Tvá nevypočitatelná povaha ho bude bavit a přinášet mu štěstí. A on se za to o tebe bude starat, rozmazlovat tě a hýčkat a dělit se s tebou o úlovek."
Kočka se nad tím zamyslela, až se jí naježila srst. "To je spravedlivé, nejspíš."
"A co já?" zabručel Pes, s ohonem staženým a hlavou svěšenou.
"Aha," řekl Rivyan podruhé. "Ale ty ses přece sám zatoulal, když jsi běžel po neznámé stopě, tos nevěděl? Jestli ti chybí tvá povinnost, můžeš provázet Prvního člověka. Tvůj neomylný nos ho povede po správné cestě, jako předtím vedl mne. A on se za to o tebe bude starat, ošetřovat ti rány a vyčesávat bodláky z kožichu a dělit se s tebou o úlovek."
Pes se nad tím zamyslel a pohlédl na Prvního člověka, vrtě ocasem. "To je spravedlivé. Budu ti věrný, jako jsem byl Rivyanovi."
"A co bys chtěl ty?" obrátil se Rivyan na Prvního člověka. "Pomohl jsi napravit dvě nespravedlnosti a sám odejdeš s prázdnou? To by přece byla nespravedlnost!"
A První člověk se zamyslel a najednou se cítil osamělý a vzpomněl si na tu pustou zem, kterou osela Ysullyra, nyní šťavnatě zelenou a obsypanou bohatou úrodou. "Chtěl bych domov, abych už nemusel pořád chodit z místa na místo a nikde se nemohl zastavit. A někoho, aby tam byl se mnou."
"Aha," řekl Rivyan potřetí. "Ale to místo už ti přece dávno patří, Ysullyra ho chystala pro tebe, tos nevěděl? Ty se za to o svůj domov budeš starat a přijmeš Psa a Kočku a další tvory, kteří za tebou přijdou. A jestli ti chybí společnost, není nic lehčího."
A pak Rivyan vytáhl svůj zářivý meč a rozsekl Prvního člověka na dvě rovnocenné poloviny. Jedna polovina spadla na stranu, kde seděla Kočka, a z té se stala Žena. Druhá polovina spadla na stranu, kde čenichal pes, a z té se stal Muž. Tak přestal existovat První člověk a vzniklo lidstvo.