Rasy a terény


Registrace

Když zakládáte novou zemi, musíte zvolit několik důležitých věcí, které určí, jaký bude váš národ. Vybírejte pečlivě, protože je zakázáno mít více zemí na jednoho člověka během jednoho věku. Pokud to neuposlechnete a přesto budete hrát za více zemí naráz, hrozí vám smazání některých, nebo dokonce všech vašich zemí.

Nejprve si musíte zvolit přihlašovací jméno (login) a emailovou adresu, na kterou vám bude hned po přihlášení zaslán mail s heslem nutným pro přihlášení (pokud vám mail nedojde, na vstupní obrazovce Vojevůdců je možnost nechat si email zaslat znovu). Dále si vybíráte jméno, pod kterým budete vystupovat ve hře (jméno vládce), jméno vaší země a vaše pohlaví, které je potřeba kvůli správným titulům.

Další důležitou věcí, kterou si musíte zvolit, je rasa vašeho národa. Ta určuje, jaké vlastnosti pozemků budou posíleny a které oslabeny, což má vliv na produktivitu některých budov. Rasy se také liší v tom, které budovy mohou stavět. Má také vliv na to, jaké budete mít vojáky a jaká kouzla.

Pokud si zvolíte špatnou rasu či terén, můžete vše ještě první den změnit – více viz Nastavení – Reset země. Rovněž první den registrace zemi neovlivní žádné události (kladné či záporné, pokud není náhodou rok, který události zvyšuje).


Rasy

Po světě se prohání bezpočet zvěře, elementálů a jiných magických bytostí. Mezi těmito tvory ale o nadvládu nad světem válčí šest hratelných ras – lidé, elfové, trpaslíci, skřeti, nekromanti a temní elfové. Každá rasa je zaměřená na jiný styl boje, takže zatímco nekromanti spoléhají na sílu magie, trpaslíci zatím ve svých síních budují děsuplné válečné stroje. Pro začátečníky jsou nejvhodnější rasou všestranní lidé – sice v žádném ohledu nijak zvlášť nevynikají, ale ani nestrádají. O výhodách a nevýhodách jednotlivých ras se více dočtete v jim věnovaných podkapitolách nápovědy.


Terény

Další neméně důležitou věcí, kterou si musíte zvolit, je terén na kterém postavíte své panství. Je jasné, že na nížinách se bude lépe pěstovat jídlo, ale bude zde méně kamení a železa a naopak v horách se bude špatně pěstovat jídlo a bude zde hodně nerostů. Jaké jsou přesně vlivy jednotlivých terénů ukazuje následující tabulka:



\ rasalidévznešení elfovétrpaslíci
terén \úrodnost
půdy
naleziště
nerostů
magická
energie
úrodnost
půdy
naleziště
nerostů
magická
energie
úrodnost
půdy
naleziště
nerostů
magická
energie
nížiny+30-5-15+20-20+10
kopce+15+10-15+5+25-20
hory-10+35-15
bažiny+0-20+30
hvozd+20-25+15+10-10+20
pustina-25+20+15
\ rasaskřetinekromantitemní elfové
terén \úrodnost
půdy
naleziště
nerostů
magická
energie
úrodnost
půdy
naleziště
nerostů
magická
energie
úrodnost
půdy
naleziště
nerostů
magická
energie
nížiny+20+5-15
kopce+10+15-5
hory+0+25-15-25+25+10
bažiny-15-15+40-20+0+30
hvozd+10-25+25
pustina-30+10+30-15+15+20


Pro větší představivost uvedeme, co má na které budovy vliv:
Úrodnost půdy ovlivňuje produkci budov jako jsou farmy, pily a statky.
Naleziště nerostů ovlivňuje produkci budov jako jsou kamenolomy, železné a zlaté doly.
Magická energie ovlivňuje efektivitu budov souvisejících s magií.
Více informací o pozemcích a budovách najdete v kapitole Stavění.


Legendy světa

1.část
(kterážto pojednává o stvoření Světa dvanácti Mocnými a o tom, jak si bohové a bohyně dali jména vyslovitelná nižšími bytostmi a jak si rozdělili své povinnosti)


Všechno to začalo, když dvanáct Mocných, dvanáct bohů a bohyní spojilo ruce a jedním HLASEM promluvilo do nesmírné Prázdnoty. Ozvěnou toho HLASU rezonovalo předivo Reality, až z něj vypadl Svět. Tvar Světa byl dílem šesti bohů, Tvůrců hmoty. Jejich část HLASU vytvarovala sněhem poprášené hory, úrodná údolí, čvachtavé bažiny, lesy šepotajícího listí, vyprahlé pustiny a zvlněné kopce, náhle osídlené zvířenou a ptactvem, stromovím i lučinami a mnohými záhadnými příšerami, propadlými a zatoulanými z temných i světlých zákoutí Reality. Jména Tvárné šestky zní šepotem při každém zašustění stébla trávy a plesknutí dopadlé kapky deště. Dalších šest bohů ale uvažovalo o tvorech obdařených rozumem a zvídavou myslí. Tito jsou známi jako Rasová šestka, nebo také Tvůrci ras: elfů, trpaslíků, skřetů, lidí, nekromantů a temných elfů – odpadlíků.

Zde jsou uvedena jména Mocných a Nezapomenutelných, jak je zapsali pradávní Poslové bohů:

Tvůrci hmoty:

Ysovyan
Scientia est potestia

(Vědění je moc)

Bůh vědění a moudrosti. Jeho oblíbenou budovou jest univerzita. Obvykle na sebe bere podobu starce s dlouhým bílým vousem, oděného v prostém bílém plášti. Říká se, že jeho dílem jsou inspirativní štíty hor.

Areli
Audi, vide, tace, si vis vivere cum pace

(Chceš-li žít v klidu, poslouchej, dívej se a mlč)

Bůh magie. Miluje blesky, zemětřesení, povodně a další katastrofy. Obvykle na sebe bere podobu vysokého bledého muže v dramaticky povlávajícím plášti a s magickou holí zdobenou žaludy. Díky jeho koníčkům se občas stane, že mu chybí (nebo přebývají) některé části těla a v obličeji mívá poněkud zneklidňující tiky. Také téměř nikdy nemluví. Podle ostatních bohů měly být Areliho kopce krásně souměrnými plošinami, vyváženě se svažujícími stupeň za stupněm až k nížinám, ale ani v případě tvorby krajiny prostě neudržel svou mysl v jedné rovině.

Carallyn
Amor tussisque non celatur

(Lásku a kašel neutajíš)

Bohyně krásy, lásky, zábavy, vášně a umění. A jen tak mezi námi děvčaty také patronka vykřičených domů, ale o tom se pochopitelně veřejně nemluví. Zjevuje se jako pozoruhodně vyvinutá a spoře oděná blondýnka. Je sice silná až to tříská okenicemi, ale dobře se na ni dívá. Jejím nejvyšším uměleckým vyjádřením jsou hvozdy, s každým lístečkem vypracovaným do nejmenších detailů.

Ysullyra
Ubi sementem feceris, ita mettes

(Jak zaseješ, tak sklidíš)

Bohyně blahobytu, plodnosti, úrody a zemědělství. Miluje dobré jídlo a dobré bydlo. Nejčastěji na sebe bere podobu kypré ženy podobné Venuši (té Věstonické). Je velmi dobromyslná, ale své si chrání se stejnou zuřivostí jako lvice mláďata. Není proto divu, že má na svědomí údolí, jako stvořená pro nekonečné lány zlatého obilí a stromořadí ovocných stromů, prohýbajících se bohatou nadílkou.

Cari
Audaces fortuna iuvat

(Odvážným štěstí přeje)

Bohyně štěstí, náhody a patronka dobrodruhů. Miluje jakékoliv hry a má podivnou slabost chovat se nepředvídatelně. Nemá ráda všechny, kteří se svými skutky a slovy snaží potírat náhodu. Těm pak znepříjemňuje život způsobem sobě vlastním. Pokud vám nevyjde vyvolávání, regenerace a podobně, vězte, že v tom má prsty Cari. Obvykle se zjevuje v podobě tuctové ženy, oděné do velmi nápadných šatů s širokými rukávy, kde má ukrytý vždy nějaký ten trumf. Pustiny jsou její práce. Zlí jazykové tvrdí, že ono Cariino pověstné štěstí tkví prostě v tom, že na takovém místě dokážete zůstat naživu a zdraví.

Yregwyn
Calcanda semel via leti

(Cestou smrti jít jednou je třeba)

Bohyně smrti. Má mnoho podob, ale ve společnosti ostatních bohů se obvykle zjevuje jako štíhlá, bledá, černovlasá a podivuhodně přitažlivá žena (asi tak přitažlivá jako černá vdova). Ráda přebývá v bažinách, nejspíš proto, že tam má vždycky co umřít, a to většinou dost ošklivým způsobem a občas i víckrát než jednou.

Tvůrci ras:

Rivyan (též Ryvian)
Fiat iustitia, pereat mundus

(Ať se stane spravedlnost, i kdyby měl zhynout svět)

Patron rytířů, bůh spravedlnosti, věrnosti a cti. Ochránce slabých a mstitel bezpráví. Někteří teologové soudí, že se v minulých věcích snažil šířit svou vůli ve Světě jako Bďůh. Nejčastěji se zjevuje jako bělovlasý a bělovousý rytíř. Má slabost pro lidskou rasu.

Griadus
Aut vincere aut mori

(Vítězství nebo smrt)

Bůh války, boje, hněvu, pomsty a lovu. Je velmi výbušný a popudlivý. Také je velmi silný. Jeho oblíbenou rasou jsou skřeti, jejichž podobu na sebe nejčastěji bere.

Tharesi
Labor omnia vincit improbus

(Urputná práce vše zmůže)

Bůh zručnosti a řemesel, patron řemeslníků a obchodníků. Miluje jakoukoliv práci, nesnáší nečinnost a lenost. Má velkou slabost pro trpaslíky a jejich tvorbu. Zjevuje se jako malý, hrbatý a kulhavý trpaslík.

Adaran
Mundus vult decipo, ergo decipiatur

(Svět chce být klamán, tedy jej klamejme)

Bůh klamu, iluze, proradnosti a intrik. Patron zlodějů, vrahů a špehů. Má rád všechny rasy, pokud jsou dostatečně proradné a věrolomné, ale bezpochyby lehce protěžuje nevypočitatelné temné elfy. Bere na sebe podobu velmi pohledného mladého muže se širokým, zářivým úsměvem.

Issae
Castis omnia casta

(Čistému vše čisté)

Bohyně přírody, nevinnosti, čistoty, míru a léčitelství. Její oblíbenou rasou jsou elfové. Zjevuje se obvykle v podobě drobné elfky v prostém lněném šatu.

Thilis
Aliud ex alio malum

(Z jednoho zla se rodí druhé)

Bohyně neštěstí, nemoci, rozkladu, zkázy, zkaženosti a nenávisti. Má velkou slabost pro nekromanty. Zjevuje se jako víceméně žena, které sem tam odpadne nějaká ta část těla. O své ošacení, podobně jako o svůj celkový vzhled, příliš nedbá.

A pak je tu Arcimág...

2.část
(v níž bude vysloveno mnohé o příchodu Arcimága a co z toho vzešlo)

Zaprášené svitky a nejstarší knihy vypráví o Světě krásně vyváženém, kde hory plynule přecházely v kopce, lesy prorůstaly nížinami a pustiny zasahovaly do močálů. Vše proplétaly řeky a říčky a nikde nebyl jasný střed ani předěl. Bohové volně procházeli po Světě, dotvářeli a předělávali ho, hýčkali a radovali se z něj. Často se také navzájem navštěvovali, rokovali spolu a předváděli si své úspěchy (a tutlali neúspěchy), které následně bohatě zapíjeli na legendárních oslavách. Málokterý příslušník šesti ras měl příležitost se na tyto večírky (trvající i několik měsíců) podívat. Ale kdo je třeba jen očkem zahlédl nebo ouškem zaslechl, vzpomínal na ně po celý zbytek svého života.

Příslušníci jednotlivých ras tehdy žili se svými bohy a bohyněmi, denně s nimi promlouvali a učili se od nich. V té době se utvářely jejich konečné podoby i vlastnosti. Od svých patronů odkoukali mnoho užitečných znalostí a nejspíš ještě víc špatných návyků. A všichni, bohové i jejich národy, měli pocit, že všechno je dokonalé a nezměnitelné.

Pak ale v samotném srdci jejich díla vyrostl Erdaan, Bílá věž. Vynořila se z hlubin země a vypínala se vysoko, hrdá a vyzývavá, jako by na to místo patřila od počátku Světa, jen neměla být spatřena – až nyní. A bohové se rozhněvali, přišli ke zpupně se čnící stavbě a dožadovali se vstupu. Majitel je ale vyhnal, jediným lehkým pokynutím ruky je rozprášil a oni prchli vystrašeni.
Když se vzpamatovali, sešli se na tajném místě a tam vážně mluvili o neznámém nebezpečí a opovážlivosti nedovolené výstavby. Vrátili se k Věži a společně ho vyzvali, aby vyšel a představil se. Žádná odpověď však nepřišla, a tak se Mocní rozzuřili.
Toho dne vyhlásili tajemnému obyvateli Erdaanu válku – Válku bohů!

Marley, známý také jako Arcimág, Nejvyšší strážce, Pán draků nebo Tvůrce artefaktů, měl ovšem úplně jiné starosti. Zrovna pracoval na nejdůležitějším kouzlu své podivuhodné kariéry.
Kde se vlastně vzal na Světě, jak a proč, možná nevěděl ani on sám. Ale byl tu a věděl, co je třeba udělat. Zatímco bohové chystali největší válku dějin, učili své věrné kovat zbraně a zabíjet bez slitování, ponoukali divé tvory ke krvežíznivosti a vytahovali ze záhybů Časoprostoru děsivé věci, Marley pročítal stářím praskající svitky, mumlal si pod vousy útržky zapomenutých zaříkadel a něco vytrvale stavěl na nejvyšším vrcholu své věže.
Je velmi pravděpodobné, že si onoho vyhlášení nejstrašlivější války Světa ani nestačil všimnout, nebo to hned zapomněl.

Možná právě toto Arcimágovo drobné přeslechnutí bylo počátkem té hrozné katastrofy.